Nečum!

Nestvůra z tajů kiltu s jedním velkým okem

Kdo jí zahlédl, ten se jí bál

Doprovází mě v životě už třicátým rokem

A tak trochu s ní počítám i dál

Celý den si proleží v přebujelém křoví

Na noc potom hrdě vztyčí hlavu

Svojí oběť nebohou vždy usilovně loví

Než přivede ji do jiného stavu

Když jí trochu pozlobíš, tak pak na tebe flusne

Škádlíváme se spolu ve vaně

Mám však radost, že potom vždy spokojeně usne

A že se cítí velmi milovaně

Nástrahy života jsou pro ni bludným kruhem

Dávno už jí otupěly hrany

Vím, že mám to dočinění s ohroženým druhem

Nečum mi pod můj kilt